Stručné shrnutí: Energetická krize, zlato a stříbro v centru pozornosti: Evropské zásobníky plynu jsou naplněny pouze ze 70 procent, cena TTF se pohybuje kolem 72 eur/MWh — o dobrých 40 eur více než před válkou v Íránu. To opakuje historický vzorec, který drahým kovům dlouhodobě prospívá. Stav k září 2026.
Evropská unie se nachází uprostřed další energetické krize. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen vyzval členské státy k dobrovolnému omezení spotřeby energie — teplotní limity ve veřejných budovách, vypínání nočního osvětlení, inteligentní tarify. Tyto nástroje jsou známé: pocházejí z krizového léta 2022.
Evropské zásobníky plynu jsou aktuálně naplněny jen zhruba ze 70 procent — což je o dvanáct procentních bodů méně než v loňském roce. Nizozemská referenční cena TTF se pohybuje kolem 72 až 74 eur za megawatthodinu. Před válkou v Íránu v únoru 2026 byla o zhruba 40 eur nižší. Analytici již varují před výkyvy nad 100 eur za MWh během zimy.
Tři faktory ženou úroveň současně vzhůru:
Evropská komise oficiálně hovoří o „cenové a potenciální zásobovací krizi“.
Ceny energií jsou hybatelem celkového hospodářského cenového vývoje. Vyšší ceny plynu znamenají vyšší výrobní náklady v průmyslu, dražší náklady na vytápění pro domácnosti a rostoucí ceny v téměř každém dodavatelském řetězci.
Aktuální čísla: Cenový index PCE v USA vzrostl v květnu na 4,1 procenta, přičemž hlavním tahounem byly energie. V Německu platili koncoví zákazníci za plyn v září 2026 přibližně 12,6 centu za kilowatthodinu — což je nárůst o téměř 40 procent oproti předchozímu roku.
Pro centrální banky to znamená neřešitelné dilema: Snížení úrokových sazeb stojí důvěryhodnost tváří v tvář inflaci. Udržení vysokých úrokových sazeb stojí růst. Obě cesty vytvářejí nejistotu — a nejistota je klasickou živnou půdou pro drahé kovy.
Kdo chce pochopit, jak současná energetická krize střednědobě až dlouhodobě ovlivňuje zlato a stříbro, měl by číst historii — nikoli jako proroctví, ale jako vzorec.
Vzorec je vždy stejný: Drahé kovy reagují s časovým zpožděním, protože nejprve vznikají nedostatky likvidity. Teprve když je jasné, že propad je strukturální, začíná monetární přehodnocení.
Zlato se v současnosti obchoduje za přibližně 4 286 USD za trojskou unci (v přepočtu přibližně 3 760 eur). To je značná korekce oproti historickým maximům přes 5 500 USD ze začátku roku — vyvolaná likvidačními prodeji po válce v Íránu.
Tato korekce vytvořila něco zajímavého: Zlato je levnější než na jaře, ale fundamentální faktory — inflace, geopolitika, energetická krize — jsou silnější než kdy jindy.
Stříbro sleduje stejný vzorec, ale má navíc strukturální argument: Průmyslová poptávka (solární panely, elektromobily, elektronika) převyšuje nabídku již poosmé v řadě. Energetická krize, která urychluje energetickou transformaci, by mohla tento deficit prohloubit.
Při náhlých krizích vznikají nejprve problémy s likviditou: Investoři musí uzavírat pozice a prodávají přitom i zlato. Teprve když je jasné, že krize je trvalá a strukturálně pohání inflaci, nastupuje přehodnocení zlata jako ochrany kupní síly. Historicky tento proces trval šest až dvanáct měsíců.
Stříbro má dvojí charakter: Reaguje jako zlato na inflaci a nejistotu, ale navíc těží z průmyslové poptávky — zejména z energetické transformace. Energetická krize, která urychluje rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, by mohla dále prohloubit strukturální deficit poptávky po stříbře.
Evropská komise původně stanovila jako cíl pro podzim 90 procent. V letošním roce je oficiálně prahovou hodnotou 80 procent. S aktuálními 70 procenty je Evropa výrazně pod touto hranicí — což zvyšuje riziko nedostatku dodávek a cenových špiček v zimě.
Tento příspěvek není investičním poradenstvím. Všechny cenové údaje jsou momentky a mohou se kdykoli změnit. Nákupy a prodeje drahých kovů mohou být spojeny s kursovými riziky.
