Zlaté rezervy Švýcarska: zlato Švýcarské národní banky
Zlaté rezervy Švýcarska činí 1 040 tun a patří Švýcarské národní bance (SNB). Zásoby jsou od konce roku 2008 nezměněné. V poměru k celkovým devizovým rezervám SNB je podíl zlata s přibližně 15 procenty poměrně malý.
Kolik zlata má Švýcarsko?
SNB drží 1 040 tun zlata, převážně ve slitcích a menší část v mincích. Toto množství se od konce roku 2008 nezměnilo. V žebříčku World Gold Council je Švýcarsko na osmém místě, včetně MMF a ECB.
To, že zlato tvoří jen přibližně 15 procent rezerv, je dáno velmi velkými devizovými zásobami SNB, vedle nichž zásoby zlata působí malé.
Kde je uloženo švýcarské zlato?
Podle SNB je přibližně 70 procent zlata ve Švýcarsku, přibližně 20 procent v Bank of England v Londýně a přibližně 10 procent v Bank of Canada. SNB rozdělení vysvětluje tím, že chce mít ke svým rezervám přístup i v krizi. Decentralizované uložení snižuje riziko spojené s jedním místem.
V zahraničí je tak uloženo přibližně 312 tun švýcarského zlata: zhruba 208 tun v Londýně a zhruba 104 tun v Kanadě. Bank of England byla již hlavním místem vypořádání prodejů zlata SNB. Předseda SNB Thomas Jordan rozdělení poprvé veřejně oznámil v dubnu 2013. Od té doby se nezměnilo – na rozdíl od Německa, Rakouska nebo Indie se ve Švýcarsku zlato nevracelo.
Prodeje zlata od roku 2000
Švýcarský frank byl dlouho ze zákona vázán na zlato. SNB směla zlato nakupovat nebo prodávat pouze za oficiální paritu 4 595 CHF za kilogram – na konci 90. let třetinu tržní ceny. V roce 1997 dospěla skupina odborníků k závěru, že rezervy v objemu 1 300 tun zlata již pro měnovou politiku nejsou potřeba.
V červnu 1999 prohlásila SNB polovinu svých tehdejších zásob ve výši 2 590 tun za pro měnovou politiku již nepotřebnou. Po ústavní reformě z dubna 1999 a novém zákoně o měně z května 2000 mohly prodeje začít. 1 170 tun spadalo pod Washingtonskou dohodu o zlatě, která omezovala prodeje zúčastněných evropských centrálních bank celkem na 2 000 tun. Zbývajících 130 tun prodala SNB v rámci navazující dohody a program dokončila 30. března 2005. Výnos připadl Konfederaci a 26 kantonům.
Většina prodejů byla vypořádána přes Bank of England. V navazující dohodě z roku 2009 se zúčastněné centrální banky dohodly, že neprodají více než 400 tun ročně a více než 2 000 tun za pět let. SNB tehdy uvedla, že v dohledné době žádné další prodeje neplánuje. Od konce roku 2008 udržuje své zásoby konstantní.
Zlatá iniciativa 2014
Dne 30. listopadu 2014 hlasovalo Švýcarsko o lidové iniciativě „Zachraňte naše švýcarské zlato“. Požadovala, aby SNB držela nejméně 20 procent svých aktiv ve zlatě, nesměla již zlato prodávat a celé své zlato uchovávala ve Švýcarsku.
Spolková rada, parlament a SNB byly proti iniciativě. Voliči ji zamítli 77,3 procenta hlasů proti a nezískala většinu v žádném kantonu. Podle oficiálního výsledku stálo 1 974 137 hlasů proti 580 528 hlasům pro, při účasti 49,81 procenta.
Právní základ
Podle článku 99 spolkové ústavy drží SNB část svých měnových rezerv ve zlatě. Zlato doplňuje devizové investice, rezervní pozici u MMF a zvláštní práva čerpání. Iniciativa z roku 2014 by do ústavy doplnila pevnou kvótu zlata, zavedla zákaz prodeje a ukončila uložení v zahraničí – to většina odmítla.
