Proč investovat do drahých kovů?

Jsou vaše peníze v bezpečí?

V prostředí rostoucí inflace, velmi dynamického politického vývoje a přibývajících lokálních i globálních krizí se možná ptáte, jak dlouhodobě investovat své peníze a zachovat si kupní sílu. Nedávné masivní státní stimulační programy sice mohou oživit ekonomiku, ale z dlouhodobého hlediska vedou k rostoucímu inflačnímu tlaku. Národní a mezinárodní krize navíc přinášejí negativní dopady na ekonomiku a akciový trh. Tyto krize rovněž vedou k růstu cen, což může inflaci dále posílit. V každé obtížné situaci se však skrývají i příležitosti pro ty, kteří jich dokážou využít. Ten, kdo je dobře připraven a diverzifikuje své portfolio, bude z dlouhodobého hlediska úspěšný. V následujícím textu se krátce zaměříme na přednosti drahých kovů a na to, proč zlato, stříbro a platina zůstávají jednou z nejlepších pojistek proti inflaci a krizím. Kromě toho se podíváme na některé důvody, proč by vaše úspory mohly být v ohrožení.

Proč investovat do zlata a dalších drahých kovů?

Zlato je jedním z nejstarších platidel vůbec; po staletí má po celém světě stálou pověst dokonalé investice v dobách krize. Obecně jsou drahé kovy tradičně považovány za „bezpečný přístav“ v dobách hospodářské nejistoty nebo kolísavých trhů. Zejména zlato se často používá jako zajištění proti inflaci a měnovým rizikům. Tento drahý kov milují zejména Němci: podle článku World Gold Council nakoupili němečtí investoři v první polovině roku 2022 více než 88 tun zlata. Tuto hodnotu dokázali překonat pouze Číňané.

Na rozdíl od fiat měn mají drahé kovy vnitřní hodnotu a jsou navíc využívány v průmyslových aplikacích. Zejména stříbro a platina se používají v mnoha průmyslových procesech, což podporuje poptávku po nich. Právě u stříbra lze vzhledem k neustále rostoucí globální produkci solárních panelů očekávat další zhodnocení. Drahé kovy vám pomáhají diverzifikovat vaše portfolio. Jejich hodnota se může vyvíjet nezávisle na jiných třídách aktiv, jako jsou akcie, ETF nebo dluhopisy. V dobách, kdy tradiční aktiva podléhají výkyvům, mohou drahé kovy sloužit jako stabilizační kotva.

Z historického pohledu drahé kovy dlouhodobě získávají na hodnotě. Ačkoli se mohou vyskytnout krátkodobé výkyvy, drahé kovy mají tendenci si svou hodnotu v průběhu času zachovávat a zvyšovat. Zejména zlato dosáhlo za posledních 50 let průměrného ročního zhodnocení 8 %. Díky tomu jsou drahé kovy obzvláště atraktivní pro dlouhodobé investice. Fiat měny jako euro a dolar ztrácejí na hodnotě již během několika málo let.

 

Tisk peněz a inflace

V roce 2020 vedla globální pandemie COVID-19 k celosvětovému zpomalení ekonomiky, protože podniky byly nuceny uzavřít své provozy, aby zastavily šíření viru. To přimělo centrální banky po celém světě k podpoře ekonomiky tím, že tiskly a rozdělovaly peníze ve formě masivních stimulačních balíčků v hodnotě miliard dolarů. Vytváření obrovského množství peněz z ničeho a současné zpomalení hospodářské produkce vedlo k masivnímu nárůstu inflace, která v některých zemích eurozóny dosáhla až 22 %. Proti této inflaci se v současnosti bojuje velmi vysokými úrokovými sazbami, které vytvářejí další tlak na ekonomiku a banky a které nelze udržet po dlouhou dobu. Investoři, kteří drží velkou část svých úspor jako hotovost na spořicím účtu, byli potrestáni dvakrát. Před covidem museli někdy akceptovat i záporné úroky a následně byly jejich úspory masivně znehodnoceny inflací.

Jak obchodní banky vytvářejí nové peníze?

Když si vložíte peníze do banky, možná si myslíte, že jsou bezpečně uloženy v bankovním trezoru a že k nim máte kdykoli přístup. Ve skutečnosti tomu tak ale zdaleka není, protože existuje běžná bankovní praxe známá jako bankovnictví s částečnými rezervami (fractional reserve banking) neboli systém minimálních rezerv.

V systému minimálních rezerv je pouze zlomek bankovních vkladů kryt skutečně existující hotovostí a lze jej skutečně vybrat. Tímto způsobem má v teorii ekonomika expandovat díky uvolnění většího množství kapitálu, který lze půjčit jiným stranám. Předpokládá se, že je nepravděpodobné, že by si všichni klienti banky vybrali své vklady najednou. Za normálních okolností musí banka skutečně držet jako hotovost pouze zlomek všech vkladů, aby kdykoli uspokojila poptávku po výběrech. Zbytek vkladů může použít k poskytování úvěrů podnikům a spotřebitelům a generovat tak zisk. Částka, kterou musí banky držet jako rezervy, je obvykle stanovena centrálními bankami a je známa jako sazba povinných minimálních rezerv. Obvykle je velmi nízká; v eurozóně činí povinná minimální rezerva v současnosti pouze 1 % (prosinec 2023).

Fungování systému minimálních rezerv v praxi

Předpokládejme, že banka má sazbu povinných minimálních rezerv 1 procento. Klient vloží na svůj účet 100 eur. Banka si ponechá 1 € v rezervách a zbývajících 99 € půjčí průmyslovému podniku, který si peníze následně vloží na svůj účet. Z těchto 99 eur si banka ponechá 99 centů v rezervách a zbývajících 98 eur půjčí dál. Tento proces se může opakovat tak dlouho, dokud se peněžní zásoba nezvýší z původně vložených 100 eur na téměř 10 000 eur.

Dodatečná inflace způsobená systémem minimálních rezerv

Jak vidíme na tomto příkladu, bankovnictví s částečnými rezervami vedlo k tomu, že peněžní zásoba vzrostla daleko nad rámec peněžní báze vytvořené centrálními bankami. Multiplikační efekt bankovnictví s částečnými rezervami znamená, že soukromé banky vytvářejí více peněz než samotné centrální banky a peněžní zásoba se mnohonásobně nafukuje. To je obzvláště znepokojivé, uvážíme-li miliardy eur a dolarů, které ECB a americký Fed v poslední době vytvořily z ničeho.

Kdo z inflace profituje?

Vítězi v dobách inflace jsou často dlužníci, což lze vysvětlit pohledem na dynamiku dluhu a znehodnocování peněz. Inflace v podstatě znamená nárůst obecné cenové hladiny zboží a služeb, což má za následek ztrátu kupní síly měny. To má dopad na splácení dluhů.

Předpokládejme, že si někdo vzal úvěr ve výši 100 000 jednotek určité měny. Pokud nyní v důsledku inflace vzroste cenová hladina, částka, kterou lze za těchto 100 000 jednotek koupit, se sníží. Pro dlužníka je tedy snazší splatit stejnou částku peněz, protože mají nižší hodnotu ve vztahu ke skutečnému zboží a službám.

Největšími dlužníky na světě jsou zpravidla vlády, které si berou značné dluhy na financování infrastrukturních projektů, podporu sociálních programů, provádění hospodářských opatření v těžkých časech, vojenské výdaje, financování velkého státního aparátu a byrokratických procesů. Podniky i jednotlivci mohou mít rovněž značné dluhy, i když pro ně je téměř nemožné nahromadit dluhy ve výši států. Státy mohou prostřednictvím inflace do jisté míry snížit své dluhové zatížení. To je důvod, proč některé země, zejména v dobách hospodářské nejistoty, inklinují k inflační měnové politice.

Inflaci lze také považovat za druh dodatečné daně, protože nepřímo snižuje kupní sílu občanů. Když ceny rostou, lidé musí utrácet více peněz za stejný koš zboží a služeb. To vede ke snížení reálné kupní síly příjmů. Inflace může být problematická zejména pro střadatele, protože nahlodává hodnotu jejich úspor. Pokud uchováváte velkou část svých úspor ve fiat měnách, stává se vaše bohatství hračkou v rukou inflace, vlád a centrálních bank.

Americký dolar již není kryt zlatem

Dříve byl americký dolar kryt zlatým standardem, což znamenalo, že bylo možné vyměnit jeden americký dolar za odpovídající množství zlata. Ti, kteří měnu používali, se mohli spolehnout na to, že si dolar zachová svou hodnotu a že bude bez výhrad přijat, až přijde čas jej utratit.

Díky navázání dolaru na zlato nemohla americká vláda tisknout peníze donekonečna, protože musela zajistit, aby ve svých rezervách držela odpovídající množství zlata. Výdaje vlády tak byly omezeny na to, co vybrala na daních nebo co si mohla půjčit proti svým rezervám. To však již neplatí, protože navázání amerického dolaru na zlatý standard zrušil v roce 1971 tehdejší prezident Richard Nixon. USA se totiž finančně vyčerpaly válkami v Koreji a Vietnamu a daly do oběhu příliš mnoho dolarů na financování války. Bylo nemožné mít v záloze odpovídající zlaté rezervy.

Zrušení vazby amerického dolaru na zlato však mělo dalekosáhlé následky, které se neomezovaly pouze na USD. Vzhledem k jeho postavení jako globální rezervní měny byla totiž prakticky každá jiná měna, kterou bylo možné směnit za USD, rovněž nepřímo spojena se zlatem. Zrušení zlatého standardu umožnilo všem centrálním bankám po celém světě libovolně zvyšovat peněžní zásobu příslušné měny. Rozhodnutím z 15. srpna 1971 byl položen základ dnešního hospodářského a finančního systému. I velkou finanční krizi z roku 2008 lze považovat za nepřímý důsledek tohoto rozhodnutí.

Bez vazby na zlatý standard (nebo cokoli jiného se skutečnou hodnotou) spočívá důvěra v americký dolar výhradně v důvěře lidí v jeho stabilitu. Obrovské zadlužení však může vést pouze k podkopání statusu amerického dolaru jako světové rezervní měny, protože mezinárodní poptávka po dolaru je založena na jeho vnímané finanční síle.

Ztráta důvěry v americký dolar vede ve střednědobém až dlouhodobém horizontu k tomu, že státy a velcí investoři hledají nový bezpečný přístav, kam by mohli uložit velké finanční hodnoty. Lze předpokládat, že mnozí se rozhodnou pro zlato. Již dnes mnoho států navyšuje své zlaté rezervy.

V současné době si již nemůžeme dovolit ani měděný standard. Měď potřebná pro jednocentové mince totiž v závislosti na ceně mědi již převyšuje hodnotu 1 centu, k čemuž se navíc přičítají výrobní náklady. Proto se centové mince skládají z ocelového jádra, které je potaženo mědí. V této souvislosti si už ani nelze představit, že v USA existovaly do roku 1964 mince „Half Dollar“, které se skládaly z 90 % z ryzího stříbra. Od roku 1965 byl obsah stříbra snížen na 40 % na minci a od roku 1971 se od stříbra upustilo úplně.

Finanční krize z roku 2008 odhalila křehkost systému

Globální finanční systém využíváme téměř denně, když provádíme platbu debetní nebo kreditní kartou, platíme online nebo používáme online bankovnictví. Přitom spoléháme na stabilitu a bezpečnost tohoto systému a považujeme jej za samozřejmost. Jak křehký je náš finanční systém, se ukázalo v roce 2008, kdy se v září 2008 zhroutila americká investiční banka Lehman Brothers. Banka Lehman Brothers silně investovala do rizikových cenných papírů a již nebyla schopna splácet své závazky. To vyvolalo řetězovou reakci, protože se zhroutila důvěra mezi bankami. Banky váhaly s vzájemným půjčováním peněz z obavy z možných platebních neschopností. Pro vypořádání každodenních platebních transakcí je však nezbytné, aby si banky navzájem důvěřovaly a poskytovaly si krátkodobé či dlouhodobé úvěry. Platební styk, a tím i finanční systém, se proto téměř zastavil. Pouze rychlý a velmi velkorysý zásah vlád, které zachránily krachující banky mnoha miliardami z daní, dokázal odvrátit úplný finanční kolaps.

Regionální nejistota

Může být problematické vázat veškerý svůj majetek na určitý region, protože je to spojeno s různými riziky způsobenými nepředvídanými katastrofami, válkami, politickými nebo ekonomickými změnami. Tato rizika mohou ovlivnit různé třídy aktiv, jako jsou nemovitosti, akcie a ETF.

Pokud jste například investovali pouze do německých akcií a společností, máte peníze u německých úvěrových institucí a vlastníte jednu nebo více nemovitostí v Německu. Pak sice působíte finančně dobře zajištěni, ale veškerý váš blahobyt je spojen s Německem. Vypukne-li lokální krize, změní-li se zásadně politická situace/směr, nebo dojde-li k přírodním katastrofám, či dokonce k válce nebo jiným nepředvídaným událostem? Pak by všechny vaše investice mohly prakticky přes noc výrazně ztratit na hodnotě.

Diverzifikací napříč různými regiony a třídami aktiv mohou investoři minimalizovat riziko takových nepředvídaných událostí. Široké rozložení majetku do různých geografických oblastí a investičních nástrojů umožňuje kompenzovat potenciální ztráty v jednom regionu pozitivním vývojem v jiných oblastech. Investoři tak mohou učinit svá portfolia odolnějšími vůči regionálním výkyvům a rizikům.

Doporučujeme proto neskladovat drahé kovy ve stejné zemi nebo regionu, kde máte těžiště svého života. V případě krize byste mohli zemi opustit a stále byste měli k dispozici odpovídající drahé kovy v jiném bezpečném regionu. Nemluvíme zde o obrovském jmění; pokud byste byli nuceni opustit zemi, pak i několik tisíc eur navíc hraje roli. Tento případ je samozřejmě dosti nepravděpodobný, ale vlastní portfolio by mělo být nastaveno tak, aby měl člověk v záloze vždy plán B.

Jaké daňové výhody nabízí zlato a další drahé kovy?

V Německu nabízejí drahé kovy jako zlato, stříbro a platina daňové výhody, které z nich činí atraktivní investiční možnosti. Rozhodujícím aspektem je osvobození od DPH u fyzického investičního zlata, které se nakupuje ve formě slitků nebo mincí. Toto osvobození umožňuje investorům vyhnout se při nákupu fyzického zlata obvyklé DPH, což vede k úspoře nákladů. Ale i u stříbra nebo platiny se můžete vyhnout DPH, pokud jsou drahé kovy uloženy v celním skladu a tento sklad neopustí. To je i případ drahých kovů od Spargold. U nás tedy můžete nakoupit i stříbro a platinu bez DPH a získat tak za své peníze více drahého kovu.

Další daňová výhoda spočívá ve zdanění zisků při prodeji drahých kovů. Po uplynutí jednoleté lhůty držení se ze zisků z prodeje drahých kovů, včetně zlata, stříbra a platiny, neplatí žádné daně. Drahé kovy proto požívají výrazných daňových výhod ve srovnání s akciemi, ETF nebo jinými investičními produkty, u nichž musí být zisky zdaněny.

Je důležité si uvědomit, že daňové předpisy platí pro fyzické drahé kovy. U cenných papírů obchodovaných na burze, jako jsou například zlaté ETF, mohou platit jiné daňové předpisy. Před investicí je proto vhodné se informovat o aktuálně platných daňových ustanoveních a případně vyhledat odbornou radu. Celkově nabízejí drahé kovy v Německu atraktivní daňové podmínky, které mohou investory povzbudit k tomu, aby o nich uvažovali jako o dlouhodobém zajištění a diverzifikaci svého portfolia.

Rizika u investic do zlata a drahých kovů

Nákup zlata a dalších drahých kovů s sebou, jako každá investice, nese určitá rizika. Klíčovým aspektem je nebezpečí padělků na trhu. Zejména u zlata nelze vyloučit padělky pomocí slitin nebo povlaků. Doporučuje se proto nakupovat drahé kovy pouze z důvěryhodných zdrojů, jako jsou zavedení obchodníci nebo banky. Právě na online platformách jako eBay nebo ve fórech a na Facebooku mohou být nabízeny padělané drahé kovy, které laik nerozezná od pravých produktů. Někdy se však i odborníci nechají napálit velmi dobrými padělky, pokud nemají správné vybavení k provedení přesných testů drahého kovu. Padělané drahé kovy mohou být také optimalizovány tak, aby prošly určitým testem stejně jako pravý drahý kov. Zde lze padělek odhalit pouze provedením 2–3 různých testů. U Spargold si můžete být jisti, že všechny drahé kovy byly pečlivě testovány odborníky a pocházejí ze spolehlivých zdrojů.

Volatilita na trhu drahých kovů

Další riziko spočívá v cenových výkyvech na trhu drahých kovů. Ceny zlata a dalších drahých kovů mohou podléhat silným výkyvům ovlivněným různými faktory, jako je hospodářský vývoj, geopolitické události nebo změny úrokových sazeb. Investoři by si měli být této volatility vědomi a podle toho zvažovat svá investiční rozhodnutí. Proto by se mělo využívat efektu průměrování nákladů (Cost-Average-Effect) a raději investovat každý měsíc malou částku, než kupovat velký slitek najednou. Spargold vám nabízí právě tuto možnost investovat do fyzických drahých kovů již s malými částkami.

Nadměrné ceny a poplatky

Kromě toho může být transakční poplatek při nákupu a prodeji drahých kovů značný a může ovlivnit výnos. Je důležité sledovat náklady a zajistit, aby byly v poměru k investici. Kromě toho existuje nebezpečí, že investoři budou nakupovat za nadměrné ceny v důsledku hypu nebo nedostatečného průzkumu. Doporučuje se důkladně se informovat o aktuální tržní hodnotě drahých kovů a nejednat impulzivně. Zejména zlaté a stříbrné mince mohou mít vysokou cenu, která je výrazně nad aktuální cenou materiálu. Kromě toho zpravidla platí, že čím menší je nakoupené množství fyzického drahého kovu, tím vyšší příplatek zaplatíte. Kdo si koupí 1g „zlatý slitek“, zaplatí někdy dvojnásobnou cenu ve srovnání s hodnotou materiálu. U velkých slitků platíte v přepočtu na gram velmi malý příplatek. Pro vklady drahých kovů u Spargold nakupujeme pouze velké slitky a umožňujeme pak levně získat malý podíl na těchto slitcích, což by jinak nebylo možné.

Skladovat drahé kovy doma?

Pokud uchováváte zlato, stříbro nebo platinu u sebe doma, může to přinést některá další rizika a náklady. Existují totiž zvláštní podmínky vašeho pojištění domácnosti; většinou je kryto pouze 3000 eur, pokud drahé kovy neskladujete v drahém a pevně ve zdi ukotveném trezoru. Ale i s takovým trezorem je většinou pojištěno maximálně 20 až 30 000 EUR. Tato částka však již zahrnuje šperky, náramkové hodinky a prsteny. Při vloupání mohou být vaše drahé kovy odcizeny, v nejhorším případě vám může být dokonce vyhrožováno, abyste zlodějům trezor ukázali a otevřeli. Pro drahý kov, který získáte u Spargold, nepotřebujete pojištění ani nový trezor. Je již pojištěn a uložen v jednom z nejmodernějších vysokozabezpečených skladů na světě. Všechny náklady na skladování, ostrahu a pojištění jsou zahrnuty v našem nízkém ročním poplatku za uskladnění, který si můžete prohlédnout zde.

Jak lze rizika minimalizovat?

Celkově je nákup zlata a dalších drahých kovů složitou záležitostí, která vyžaduje pečlivé zvážení. Potenciální investoři by se měli dobře informovat, využívat seriózní zdroje a případně vyhledat odborné poradenství, aby minimalizovali rizika a činili informovaná rozhodnutí. Rozhodnutím pro náš produkt můžete složitost snížit na minimum. Protože přesně to je naším posláním: učinit investice do drahých kovů co nejjednoduššími, a tím je umožnit každému.

Závěr

Investice do drahých kovů, jako je zlato, stříbro a platina, nabízejí mnoho výhod pro zajištění části vašich úspor „mimo“ finanční systém a pro profitování z nich zejména v dobách krize nebo vysoké inflace. Zejména pokud se má spořit po velmi dlouhou dobu, například pro vnouče nebo pro vlastní důchod, vyplatí se investovat část do drahých kovů. Pokud si pouze spoříte peníze na účtu, ztratíte během 20 let již 40–50 % kupní síly v důsledku inflace.

Náš finanční systém je méně stabilní, než předpokládáme, a může se vymknout kontrole jako v roce 2008. Pokud máte veškeré své úspory v akciích a ETF, stává se vaše bohatství hračkou v rukou inflace, vlád a centrálních bank. Zkušení investiční poradci proto doporučují investovat alespoň 5 až 10 % vašich úspor do drahých kovů.

Nákup drahých kovů může být spojen s určitými riziky a překážkami a ne každý chce chodit po ulicích se zlatým slitkem v hodnotě několika tisíc eur, aby ho znovu prodal. Proto vám nabízíme velmi jednoduchý, bezpečný a transparentní produkt, se kterým můžete velmi snadno investovat do drahých kovů.