Cena zlata výrazně klesla, poptávka po zlatě je stabilní: Proč zůstává trh rozdělený
5. srpna 2026
Cena zlata od svého rekordního maxima na začátku roku značně klesla. Přesto celosvětová poptávka po tomto drahém kovu nezkolabovala. Aktuální údaje World Gold Council spíše ukazují trh, na kterém se jednotlivé skupiny kupujících chovají velmi odlišně.
Dne 30. července 2026 se zlato na spotovém trhu v průběhu dne obchodovalo za přibližně 4 077 US-dolarů za trojskou unci. Na začátku roku cena přechodně překonala hranici 5 500 US-dolarů. Pokles z rekordní úrovně tak činí přibližně čtvrtinu. Samotný nižší burzovní kurz však ještě neumožňuje vyvodit závěr o tom, jak silná je skutečná poptávka po zlatě.
Podle zprávy Gold Demand Trends zveřejněné World Gold Council dne 30. července činila celosvětová poptávka po zlatě včetně mimoburzovních (OTC) obchodů ve druhém čtvrtletí 2026 přibližně 1 269 tun. Ve srovnání s odpovídajícím čtvrtletím předchozího roku tak objem zůstal prakticky beze změny.
Za celé první pololetí byla poptávka po 2 522 tunách zlata. To bylo o dvě procenta více než o rok dříve. Vzhledem k výrazně vyšší průměrné ceně oproti roku 2025 dosáhla hodnota poptávky s přibližně 380 miliardami US-dolarů dokonce nového maxima.
Čísla objasňují důležitý rozdíl: Cena zlata reaguje denně na očekávání ohledně úrokových sazeb, pohyby měn, pozice na termínových trzích a geopolitické zprávy. Fyzická a strategická poptávka se často mění pomaleji. Klesající cena proto automaticky neznamená, že kupující ztrácejí o zlato zájem.
| Tržní segment ve druhém čtvrtletí 2026 | Poptávka, respektive změna | Klasifikace |
|---|---|---|
| Celková poptávka včetně OTC | 1 269 tun | Stabilní oproti předchozímu roku |
| Slitky a mince | 307 tun | O cca 3 procenta méně než v předchozím roce |
| Zlaté ETF | Odliv 45 tun | Především prodeje v Severní Americe |
| Centrální banky | 289 tun | O 62 procent více než v předchozím roce |
| Mimoburzovní poptávka | 327 tun | O cca 91 procent více než v předchozím roce |
| Poptávka po špercích | 278 tun | O 17 procent méně než v předchozím roce |
Zdroj a stav dat: World Gold Council, 30. července 2026.
Nejvýraznější slabost se ve druhém čtvrtletí projevila u burzovně obchodovaných produktů se zlatem. Celosvětově bylo ze zlatem krytých ETF staženo přibližně 45 tun. Prodejní tlak byl obzvláště silný v Severní Americe. Tam odlivy za celé první pololetí činily 61 tun – nejslabší první pololetí od roku 2013.
Jako zatěžující faktory uvádí World Gold Council mimo jiné rostoucí reálné úrokové sazby, silnější americký dolar a vyšší očekávání ohledně inflace a základních úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že zlato samo o sobě nenese žádný průběžný úrok, zvyšující se výnosy dluhopisů krátkodobě zvyšují náklady obětované příležitosti drahého kovu.
Globální obraz však nebyl jednotný. Asijské zlaté ETF zaznamenaly v prvním pololetí přílivy v celkové výši 70 tun a tím své dosud nejsilnější první pololetí. Evropské fondy dosáhly plusu osmi tun. V konečném součtu se celosvětové zásoby ETF v prvním pololetí navzdory slabému druhému čtvrtletí zvýšily o 18 tun.
Celosvětová poptávka po zlatých slitcích a mincích činila ve druhém čtvrtletí 307 tun. To bylo pouze o tři procenta méně než ve stejném období předchozího roku. Oproti výjimečně silnému prvnímu čtvrtletí sice objem klesl o 36 procent. World Gold Council však tento vývoj hodnotí spíše jako normalizaci po dvou neobvykle silných čtvrtletích než jako zásadní propad poptávky.
Za celé první pololetí dosáhla poptávka po slitcích a mincích 784 tun a pohybovala se tak na jedné z nejvyšších úrovní, jaké kdy byly v první polovině roku naměřeny. Hodnota slitků a mincí zakoupených ve druhém čtvrtletí se díky vysoké cenové hladině zvýšila z 33,3 miliardy US-dolarů v předchozím roce na 44,5 miliardy US-dolarů.
Zde se projevuje rozdíl mezi krátkodobě obchodujícími a dlouhodobě orientovanými účastníky trhu. Pozice v ETF lze změnit během několika sekund. Pořízení fyzických slitků nebo mincí se naproti tomu často řídí dlouhodobým motivem, například touhou po diverzifikaci majetku, přímém vlastnictví nebo rezervě nezávislé na bankovním systému.
Jedním z nejnápadnějších vývojů byl návrat centrálních bank. Ve druhém čtvrtletí nakoupily v čistém vyjádření přibližně 289 tun zlata. To bylo o 62 procent více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku a více než pětkrát tolik než dodatečně revidovaných 57 tun z prvního čtvrtletí.
Polská národní banka byla mezi hlášenými kupujícími obzvláště aktivní. Ve druhém čtvrtletí nakoupila 51 tun a do konce června zvýšila své zlaté rezervy na 632 tun. Čína nakoupila dalších 33 tun a vykázala tak oficiálně zásoby zlata ve výši 2 346 tun. Také centrální banky z Uzbekistánu, Kazachstánu, Jordánska a České republiky nahlásily dodatečné nákupy.
Za celé první pololetí vypočítal World Gold Council nákupy centrálních bank ve výši přibližně 345 tun. To byla sice nejnižší pololetní hodnota od roku 2022, byla však podstatně ovlivněna prodeji jednotlivých zemí v prvním čtvrtletí. Zásadně pozitivní postoj centrálních bank ke zlatu se zřejmě nezměnil.
V aktuálním průzkumu World Gold Council očekávalo 89 procent dotázaných správců rezerv, že celosvětové zlaté rezervy v nadcházejících dvanácti měsících vzrostou. Rekordní podíl 45 procent plánoval rozšířit vlastní zásoby. Jako důvody jsou uváděny především diverzifikace devizových rezerv, geopolitické nejistoty a dlouhodobá funkce zlata jako uchovatele hodnoty.
Vedle centrálních bank podporovala trh se zlatem především mimoburzovní poptávka. Takzvaný segment OTC dosáhl ve druhém čtvrtletí přibližně 327 tun a byl tak o 91 procent nad úrovní předchozího roku. Za celé první pololetí odhaduje World Gold Council poptávku OTC na 571 tun.
Tyto obchody probíhají mimo regulované burzovní trhy a jsou proto méně transparentní než nákupy ETF nebo pozice na termínových trzích. Podle hodnocení oborového sdružení zde hrála důležitou roli zejména poptávka bohatých asijských soukromých investorů a family offices.
Čína zůstala zároveň největším světovým trhem pro slitky a mince. Ve druhém čtvrtletí tam byla poptávka po 107 tunách. Přestože to bylo méně než ve výjimečném prvním čtvrtletí, dosáhla poptávka za celé první pololetí s 314 tunami rekordní hodnoty.
Skutečnost, že poptávka zůstává stabilní, zatímco cena klesá, se na první pohled zdá rozporuplná. Důvod spočívá ve struktuře trhu se zlatem. Denní burzovní cena není určována pouze obchodováním s fyzickým kovem. Termínové trhy, deriváty, ETF, reálné úrokové sazby, směnné kurzy a pozicování institucionálních investorů ovlivňují cenu často podstatně rychleji.
Ve druhém čtvrtletí například prudce vzrostla poptávka centrálních bank a OTC. Zároveň severoameričtí investoři stahovali kapitál ze zlatých ETF. Silnější dolar a očekávání přetrvávajících vysokých úrokových sazeb posílily tlak na cenu. Stabilní fyzické nákupy nemohly tyto krátkodobé pohyby kapitálu plně kompenzovat.
Trh proto není prostě jen silný nebo slabý. Poptávka se spíše přesouvá mezi regiony a formami investic. Západní finanční investoři částečně redukovali své pozice, zatímco centrální banky a asijští investoři při nižších kurzech nakupovali ve větší míře.
Pro další vývoj ceny bude pravděpodobně rozhodující, zda se vedle centrálních bank a asijských kupujících na trh ve větší míře vrátí i západní finanční investoři. Klesající reálné úrokové sazby, slabší americký dolar nebo polevující očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb by mohly zlepšit atraktivitu neúročených aktiv.
Také opětovný nárůst geopolitické nebo finančně-politické nejistoty by mohl vyvolat dodatečnou poptávku. Naopak trvale vysoké úrokové sazby, silný dolar a zmírnění politických rizik mohou cenu zlata zatěžovat. Spolehlivou krátkodobou prognózu z toho nelze vyvodit.
World Gold Council očekává pro druhou polovinu roku, že investiční nákupy zůstanou hlavním motorem růstu. Přitom by mohly získat na významu mimoburzovní obchody a asijští investoři. Centrální banky by měly podle odhadu sdružení rovněž zůstat čistými kupujícími, avšak možná již ne v takovém rozsahu jako v uplynulých čtyřech letech.
Pokles ceny je reálný, ale vypráví jen část příběhu. Celková poptávka se ve druhém čtvrtletí nadále pohybovala na úrovni téměř 1 270 tun. Centrální banky nakoupily výrazně více zlata, poptávka po slitcích a mincích zůstala v dlouhodobém srovnání solidní a mimoburzovní nákupy prudce vzrostly.
Zároveň odlivy z ETF ukazují, že zlato krátkodobě citlivě reaguje na úrokové sazby, sílu dolaru a očekávání velkých finančních investorů. Investoři by proto měli cenové pohyby a strukturální tržní data posuzovat odděleně.
Pro fyzické zlato navíc zůstává rozhodující, zda je konkrétní produkt skutečně k dispozici a k dodání. U spoření do zlata jsou nabízeny výhradně produkty, které jsou fyzicky dostupné. Tak zůstává dohledatelné, jaký drahý kov za nákupem stojí.
Cena zlata je momentka – složení poptávky ukazuje dlouhodobou strukturu.
Tento příspěvek slouží výhradně pro informaci a nepředstavuje investiční poradenství ani výzvu k nákupu nebo prodeji finančních nástrojů nebo drahých kovů.
Zůstaňte prozíraví
Váš Helge Peter Ippensen