Proč je „zlato bez úroků“ omyl

5 106,68 USD za unci – a neobvyklý příběh o zlatě za „15,5násobkem“

K 21. 2. 2026 se zlato obchoduje za 5 106,68 amerických dolarů za trojskou unci, respektive 4 335,30 eur.
Takové milníky spolehlivě vyvolávají dva reflexy: jedni hledají další cenový cíl, druzí „ideální výstup“. A téměř všichni přitom narážejí na stejný omyl: že zlato je „bezvýnosové“, a tudíž jde jen o sázku na cenu.

Dnes budu vyprávět příběh, který začíná právě u tohoto bodu. Ne jako návod k jednání, ale jako vhled do myšlenkového modelu, který v Německu téměř nikdo z vlastní zkušenosti nezná: zlato nejen jako cenová pozice, ale jako aktivum, ze kterého mohou díky tržní mechanice plynout dodatečné výnosy.

Tehdy: Když zlato ještě nemělo skutečný trh

V roce 1972 byl svět jiný. Myšlenka volné ceny zlata byla ještě mladá, obchodování bylo těžkopádné, mnoho věcí probíhalo přes bankovní přepážky, vztahy a pevné postupy. Londýnský mechanismus Fixing určoval tvorbu cen, trh nebyl tak otevřený, hluboký a globálně dostupný jako dnes.

V té době jsem seděl v New Yorku v kroužku, kde se vážně diskutovalo o jedné otázce: Co se stane, až se vazba uvolní a se zlatem se bude obchodovat skutečně volně? Očekávání byla různá. Co mě zasáhlo, nebyla prognóza, ale důsledek: Když trh přejde od „řízené ceny“ k „volné ceně“, změní se nejen úroveň, ale celá dynamika.

Jel jsem domů a koupil zlato.

1980: 800 dolarů – a moment, který vše ovlivnil

Dne 14. ledna 1980 dosáhlo zlato přibližně 800 amerických dolarů za unci. Tento historický extrém je dodnes poučným příkladem: trhy přehánějí, následuje normalizace a psychologie zlata je jiná než u akcií, dluhopisů nebo kryptoměn.

Tehdy jsem napsal „prodat“. Sám jsem ale neprodal. Nebyla to ctnost, ale zkušenost: Zlato není nástroj, se kterým se hraje jen na to „mít pravdu“. Je to nástroj, se kterým se hraje skrze disciplínu.

Druhá úroveň: „Opční prémie“ místo hektického tradingu

Po poklesu z maxim bylo jasné jedno: zlato bude mít dlouhá období, která budou působit „nudně“. Právě tam vzniká jádro tohoto příběhu.

Kdo vlastní zlato, může – v závislosti na struktuře a přístupu – vystupovat jako vypisovatel opcí (Stillhalter), tedy využívat opce tak, aby inkasoval prémie. Zjednodušeně řečeno: prodáte právo na dodání za určitou cenu a za to obdržíte prémii. Nejedná se o bezrizikovou náhradu úroku, ale o strategii s jasnými riziky: omezení potenciálu růstu (upside) při silných rally, riziko přiřazení (assignment), náklady na rolování, daňové a strukturální otázky a především nutnost rozumět mechanice a likviditě.

Ukazuje to však něco, co mnozí přehlížejí: zlato může při správné struktuře generovat „průběžné výnosy“ přímo z trhu – nikoliv proto, že by zlato platilo úroky, ale proto, že volatilita a poptávka po opcích mají svou cenu. To, že se o takových přístupech typu Covered Call v současnosti opět intenzivně diskutuje, je patrné i z aktuálních tržních příspěvků o „úrocích ze zlata“ prostřednictvím Covered Calls.

Proč je to dnes opět aktuální: 5 000 dolarů není normální prostředí

Aktuálně žijeme ve fázi, kdy se zlatem nepohybují jen příběhy o inflaci, ale také nejistota v geopolitice a rozporuplné signály ohledně úrokových sazeb. Agentura Reuters tento týden informovala o skoku zlata o více než 2 % směrem k 5 000 USD v prostředí geopolitického napětí a smíšených signálů ze zápisů Fed.
Když se zlato takto pohybuje, roste nejen pozornost, ale často i opční prémie. Právě tehdy se strategie sázející na inkaso prémií jeví jako obzvláště logická – a právě tehdy bývá nejčastěji špatně pochopena.

V praxi to totiž nejsou „peníze zdarma“. Je to prodej nejistoty za peníze, a nejistota se může prodražit, pokud ji podceníte.

Jak velké je vlastně zlato – a proč nedostatek nabídky není jen prázdné heslo

Zlato je z globálního pohledu velký, ale omezený trh. World Gold Council vyčísluje nadzemní zásoby zlata na konci roku 2025 na 219 891 tun.
Na straně nabídky je obraz nepružný: Podle World Gold Council vzrostla celková nabídka zlata v roce 2025 o 1 % na 5 002 tun.
Tato čísla nejsou „storytelling“, ale rámcové podmínky. Když poptávkové impulsy narazí na nabídku, která roste jen pomalu, dají se dlouhodobé trendy vysvětlit lépe – aniž byste každý den potřebovali nový cenový cíl.

Dvě tabulky, které příběh činí hmatatelným

Aktuální kontext (stav k 21. 2. 2026)

Ilustrace myšlenky „15,5násobku“ (čistě výpočetní příklad, nikoliv prognóza)
Pokud majetek po velmi dlouhou dobu vzroste 15,5násobně, odpovídá to v závislosti na časovém období přibližně následujícím průměrným ročním výnosům:

Smyslem tohoto výpočtu není, že někdo získá „9,6 % jistě“. Smyslem je: Kombinace dlouhodobého trendu zlata a opakujících se prémií, které jsou důsledně reinvestovány, může v průběhu desetiletí vytvořit masivní efekt složeného úročení – a to je přesně ta stránka věci, která ve veřejné debatě téměř vždy chybí.

Moderní omyl: „Zlato je jen cena – tedy jen o načasování“

Nejčastější chybou v uvažování je zacházet se zlatem výhradně jako se sázkou na příští kurz. To nevyhnutelně vede k emocionálnímu koloběhu euforie na vrcholu a lítosti při korekci.

Realita je taková: Zlato v mnoha portfoliích není „obchodem“ (trade), ale pojistnou složkou. A kdo navíc využívá doplňkové mechanismy, neobchoduje s „větším množstvím zlata“, ale využívá tržní strukturu kolem zlata.

To je náročné, nedává to smysl pro každou velikost portfolia a vyžaduje to čisté procesy, řízení rizik a likvidity a také strukturu, která odpovídá vlastním možnostem. Jako princip je to však protipól k hektické žurnalistice cenových cílů.

Co si z příběhu odnést

Když je zlato na rekordních úrovních, nejdůležitější otázkou není „jak daleko ještě?“, ale „jakou roli má zlato hrát v mém celkovém majetku?“
Kdo vidí zlato jen jako cenu, diskutuje o maximech a minimech. Kdo chápe zlato jako aktivum, diskutuje o disciplíně, časovém horizontu a mechanice.

A právě proto je tento neobvyklý příběh víc než jen nostalgie: ukazuje, že „bezvýnosové“ někdy znamená jen to, že člověk nezná tu druhou úroveň.

Zůstaňte prozíraví

Váš Helge Peter Ippensen