Kdo sleduje zlato, zná tuto větu: „Teď už je příliš drahé.“ Ta věta zní logicky, protože se upíná k jednomu bodu: k aktuálnímu kurzu. Jenže samotný kurz vypovídá jen málo o tom, zda je zlato právě „drahé“, nebo prostě jen „vysoko“. Zlato se totiž pohybuje ve vlnách, nikoli v přímkách. Po silných nárůstech jsou korekce normální, někdy dokonce nezbytné, aby trend zůstal zdravý.
Zajímavé je načasování: V polovině února 2026 se cena zlata v eurech za trojskou unci dočasně pohybovala kolem 4 254 eur (stav dat k 19. únoru, ráno). Dne 20. února se zlato na mezinárodních trzích obchodovalo za přibližně 5 047 US-Dollar za unci poté, co slabší údaje o americké konjunktuře a politická nejistota podpořily poptávku.
Působí to rozporuplně, ale není tomu tak. Zlato může krátkodobě korigovat, a přesto dlouhodobě růst. Rozhodující otázka tedy nezní „Je zlato právě drahé?“, nýbrž: Jaké síly pohánějí cenu a jak zlato zapadá do vlastní majetkové struktury?
Zlato nereaguje na titulky v novinách, ale na to, co tyto titulky vyvolávají na kapitálových trzích: důvěru, likviditu, úrokové sazby, ochotu riskovat. V současné době se setkává několik faktorů.
Důležitým hybatelem jsou úrokové sazby a reálné výnosy. V USA se výnos desetiletého státního dluhopisu naposledy pohyboval kolem 4,09 procenta (stav k 18. únoru 2026). Takové úrovně jsou pro zlato relevantní, protože zlato nenese žádné průběžné úroky. Čím atraktivnější se stávají bezpečné úročené investice, tím silněji bude muset zlato krátkodobě „konkurovat“ – většinou prostřednictvím poklesů nebo fází stagnace. Naopak stačí už jen signály, že by úrokové sazby mohly v budoucnu klesat, aby zlato opět dostalo impuls k růstu.
Roli hraje i Evropa. EZB na začátku února 2026 ponechala základní úrokové sazby beze změny; depozitní sazba činí 2,00 procenta, hlavní refinanční sazba 2,15 procenta. Stabilnější úrokové sazby snižují tlak na některých trzích, ale neřeší základní téma: Mnoho investorů i nadále hledá věcné hodnoty jako doplněk ke klasickým peněžním a dluhopisovým pozicím.
K tomu se přidává: Geopolitická nejistota působí jako zesilovač. Reuters informoval 20. února, že zlato bylo podpořeno také mezinárodním napětím a reakcí trhů na politická rozhodnutí. V takových fázích se často ukazuje, proč je zlato v portfoliu méně nástrojem pro „sázky na cenu“, ale spíše stabilizačním prvkem.
Mnozí kupují zlato až tehdy, když se ve veřejném vnímání jeví jako „bezalternativní“. To je lidské, ale drahé. Právě proto, že se zlato pohybuje v cyklech, je psychologická chyba téměř vždy stejná: Čeká se na dokonalé dno – a tím se promešká strukturované budování pozice.
Korekce přitom není protivníkem trendu, ale jeho součástí. Kdo vnímá zlato pouze jako spekulativní objekt, prožívá poklesy jako stres. Kdo chápe zlato jako strategický stavební kámen, rozpozná v poklesech fázi, ve které se prověřují pozice, vyvažují podíly a přijímají rozhodnutí podle plánu, nikoli podle pocitů.
Od konce Bretton Woods na začátku 70. let 20. století zlato volně kolísá. Tato svoboda přináší volatilitu, ale také jasnou logiku: Zlato reaguje na stabilitu hodnoty peněz a důvěru. Kdykoli dominují inflační fáze, otázky dluhů nebo systémová rizika, roste pozornost i poptávka. Cena pak není jen číslem, ale zrcadlem prostředí.
Právě proto je opakující se debata „Koupit, nebo počkat?“ tak ošidná. Předstírá, jako by existovala pouze dvě tlačítka: teď, nebo později. V praxi je lepší alternativou většinou třetí cesta: strukturovaně místo impulzivně.
Aby se z „příliš drahého“ stalo smysluplné rozhodnutí, pomůže střízlivý pohled na parametry, které jsou v roce 2026 patrné: velmi vysoký kurz dolaru za unci kolem 5 047 US-Dollar k 20. únoru, cena v eurech kolem 4 254 Euro za trojskou unci k 19. únoru ráno, americké výnosy kolem 4,09 % (10leté) a depozitní sazba EZB ve výši 2,00 %. To je prostředí, ve kterém zlato dostává současně vítr do zad i protivítr – podle toho, zda právě udává tón riziko, nebo dominance úrokových sazeb.
Rozhodující je proto perspektiva portfolia: Kdo již má definovaný podíl drahých kovů, využívá korekce častěji spíše k rebalancování než k „sázkám na další skok“. Kdo ještě žádný podíl nemá, nemusí hledat dokonalý den, ale vstup, který odpovídá jeho vlastní likviditě a schopnosti nést riziko.
| Ovlivňující faktor (2026) | Typický účinek na zlato | Proč je to relevantní |
|---|---|---|
| Výnosy v USA kolem 4,09 % (10leté, naposledy) | může krátkodobě brzdit | Vyšší výnosy zvyšují náklady obětované příležitosti u neúročeného zlata |
| Depozitní sazba EZB 2,00 % (únor 2026) | spíše neutrální až mírně podporující | Stabilnější eurové úrokové sazby ovlivňují cenu zlata v EUR prostřednictvím směnných kurzů a ochoty riskovat |
| Geopolitická nejistota, politická rozhodnutí (únor 2026) | podporující | Rizikové události zvyšují poptávku po „bezpečných přístavech“ |
| Vysoký kurz: cca 5 047 USD/oz (20. únor 2026) | zvyšuje riziko korekce | Po silných růstech přibývá vybírání zisků, aniž by to nutně muselo zlomit trend |
| Cena v eurech: cca 4 254 EUR/oz (19. únor, ráno) | signalizuje silné ohodnocení eura | V eurech může zlato vlivem pohybů FX působit jinak než v USD |
Zlato nebude ani v roce 2026 růst každý měsíc. A budou přicházet korekce, zejména po silných pohybech. Kdo čeká na to, až zlato „přestane být drahé“, často zjistí: Další pohyb začne dříve, než se vrátí pocit, že je „levné“.
Robustnější strategií je nezacházet se zlatem jako s tématem z novinových titulků, ale jako se stavebním kamenem. Cena je signál. Struktura je rozhodnutí.
Zůstaňte prozíraví
Váš Helge Peter Ippensen
