Cla proti Německu kvůli Grónsku: Co stojí za hrozbou USA a proč trhy reagují nervózně
18. ledna 2026
Během víkendu eskaloval konflikt, který na první pohled působí jako geopolitická fikce, ale ekonomicky by se mohl stát velmi reálným: Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února 2026 zavede nová cla proti Německu a dalším evropským státům – výslovně jako nátlakový prostředek ve sporu o Grónsko.
Pro Německo je to víc než jen zahraničněpolitická poznámka pod čarou. Cla totiž nezasahují pouze jednotlivé firmy, ale mohou ovlivnit dodavatelské řetězce, ceny, směnné kurzy a investiční klima. Právě v prostředí, kde se mnoho lidí již tak zabývá inflací, nejistotou ohledně úrokových sazeb a geopolitickými riziky, stojí za to se střízlivě podívat na to, co je dosud známo – a jaké následky jsou pravděpodobné.
Podle shodných zpráv médií mají od 1. února 2026 platit dodatečná cla ve výši 10 procent na veškeré zboží z osmi evropských zemí, včetně Německa, Dánska, Francie a Spojeného království. Od 1. června 2026 se mají tato cla zvýšit na 25 procent – a to až do doby, než dojde k dohodě, která USA umožní nákup Grónska.
Souběžně s tím EU svolala na neděli 18. ledna 2026 krizové jednání. Hovoří se o setkání velvyslanců všech 27 států EU s cílem najít společnou linii.
Grónsko je autonomní území Dánského království a má strategickou polohu v arktické oblasti. V debatě hraje roli především bezpečnostní a geopolitická stránka: arktické trasy, vojenská přítomnost, zájmy o suroviny a signál spojencům. Trump veřejně odůvodňuje nátlak národní bezpečností a hospodářská opatření přímo spojuje s politickými cíli.
Právě toto propojení činí situaci pro trhy ošemetnou. Posouvá totiž cla z klasického obchodního tématu k nástroji geopolitické „kondicionality“: Kdo politicky nespolupracuje, bude ekonomicky zatížen.
| Časový okamžik | Opatření (oznámené) | Výše | Dotčené země (uvedené) |
|---|---|---|---|
| od 1. února 2026 | Dodatečná cla na dovoz zboží do USA | 10 % | Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Francie, Spojené království, Nizozemsko |
| od 1. června 2026 | Zvýšení, pokud nedojde k „dealu“ ohledně Grónska | 25 % | stejný okruh zemí |
Cla působí zřídkakdy „lineárně“. I když část zátěže dopadne na americké dovozce, dochází ke ztrátám z tření: poptávka může klesnout, prodejní ceny se dostávají pod tlak nebo dochází k přestavbě dodavatelských řetězců. Pro německé exportéry je to obzvláště relevantní, protože americký trh je v mnoha odvětvích považován za trh s vysokými maržemi.
Zároveň je důležité zasadit věc do správného měřítka. Prezident Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW), Moritz Schularick, je v této souvislosti citován s odhadem, že na USA připadá pouze přibližně 10 procent německého zahraničního obchodu, a proto by efekty mohly být „zvladatelné“ – za předpokladu, že Evropa bude reagovat jednotně.
V krátkodobém horizontu však mohou dominovat tři kanály: zaprvé přímé zatížení exportu, zadruhé nejistota pro investice, zatřetí možná protiopatření EU, která by pak zasáhla i americké firmy. Z pohledu trhu často není největším efektem ten první, nýbrž šok z důvěry.
V Evropě se v těchto hodinách otevřeně hovoří o protiopatřeních. Obzvláště často je přitom zmiňován nástroj EU proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), který je v platnosti od konce roku 2023 a slouží proti hospodářskému vydírání. Umožňuje EU reagovat stupňovitě, pokud třetí země vyvíjejí hospodářský tlak s cílem vynutit si politická rozhodnutí.
Skutečnost, že tento nástroj dosud nebyl nikdy použit, dodává diskusi na výbušnosti. Jeho aktivace by totiž měla signální účinek: ukázala by, že Evropa je připravena použít hospodářské páky i proti nejbližším partnerům, pokud je zasažena politická suverenita.
Když jsou obchodní konflikty geopoliticky nabité, trhy často hledají „neutrálnější“ kotevní body. Drahé kovy jsou pak ve veřejné debatě zmiňovány častěji, protože nejsou vázány na bonitu státu a zůstávají globálně obchodovatelné. To není zárukou konkrétních cenových pohybů, ale opakujícím se vzorcem ve fázích zvýšené nejistoty.
Pozoruhodné je, že cena zlata je k 18. lednu 2026 uváděna v eurech kolem 3 962,87 EUR za trojskou unci a v amerických dolarech kolem 4 596,34 USD za trojskou unci. Současně se kurz EUR/USD pohybuje kolem 1,1595. Směnné kurzy jsou přitom důležité, protože výrazně spolurozhodují o vnímání zlata v eurozóně: i při stabilní ceně v dolarech může zlato v eurech růst, pokud euro vůči dolaru oslabí – a naopak.
V příštích dnech budou rozhodující méně titulky v novinách než konkrétní kroky. O reálných dopadech rozhodne to, zda bude oznámení realizováno právně a administrativně, které skupiny zboží budou v praxi obzvláště zasaženy a zda budou existovat výjimky. Stejně důležitá je evropská odpověď: koordinovaná reakce snižuje riziko, že jednotlivé země budou „rozděleny“ – a právě před sestupnou spirálou špičky EU již varovaly.
Pro soukromá finanční rozhodnutí platí: kdo chce své portfolio postavit robustně, přemýšlí v scénářích a korelacích namísto sázek na jednotlivé události. Obchodní konflikty mohou tlumit růst, zkreslovat ceny a zvyšovat volatilitu. V takových fázích se do popředí dostává likvidita, diverzifikace a nakládání s měnovými riziky – a tím i otázka, jakou roli hrají věcná aktiva v individuálním rizikovém profilu.
Zůstaňte prozíraví, Váš Helge Peter Ippensen